Prezident klecí a odboj městské slepice

16 Mar

Nechci se vůbec pléct do politiky, protože se vždy naštvu, ale vajíčková krize se už opravdu nedá poslouchat.

Východní Evropa má snad nejstrašnější masové “výrobny na vajíčka”. Desetitisíce slepic, narvaných v klecích, postavených jedna na druhou.. umělé osvětlení, zaživa odštípávané zobáky.. Tyhle zubožené chudinky stojí celý svůj krátký krutý život v drátěné kleci, v které není možné se otočit, roztáhnout křídla.. nemusím to nijak popisovat, na video podívejte se zde:

http://www.ciwf.org.uk/your_food/eggs/default.aspx

Compassion in world farming věcně a pravdivě popisuje co se děje zvířatům v systému masových produkcí. Takže doporučuji si stránku projít. Bohužel je jen v angličtině.

V západní světě je už dost normální, že lidé požadují vajíčka z volně běhajících slepic – a tyto nejsou neuvěřitelně drahá (méně než ta česká z intenzivních chovů). V Čechách jsou lidé masírováni médii že BIO je blbost a o free-range stylu se urputně mlčí. Volné pastvy jsou stále ještě napůl tabu a jsou vymýšlena teorie bakterií přenášených vzduchem, atd atd. Zavedený systém velkoproducentů a monopolů vyhovuje mnoha lidem, řetězcům a politikům. A co spotřebitel? Kdo??

Vraťme se ale k naší krizi. Takže, 13 let měli tito naši “zemědělci” (nevím co lidé co dělají tyto věci mají co společného se zemí) na to, aby se postupně připravili na zvětšení klecí slepic o 1/3. 13 LET!!!!! 13 let na to aby investovali do svého podnikání a do kvality života zvířat, které jim přinášejí zisky. Vykašlali se na to. Totálně, úplně. No a teď se diví, že ta špatná EU to po nich opravdu chce.. Kdyby to bylo na nás (česká politika), možná bysme ty klece ještě zmenšili.. no a kdo za ně nejvíc vykřikuje? Prezident republiky. To asi něco dokazuje o nás všech.

Vždy když jsem na jakémkoli farmářském trhu, vidím, jak lidé rádi a ochotně kupují venkovská vajíčka a nechápu, proč není možné mít výběr free-range vajíček v normálním českém supermarketu.

Možná tahle vajíčková krize je dobrý začátek k tomu, jak to začít požadovat a dát možnost růstu nových zemědělců (zde bez ” “), kteří své slípky nechají pěkně běhat venku kolem hal, která pak budou jen na spaní.. a ať jich tam jsou tisíce, ale běhajících venku. A stejně tak jako v jiných zemích tito budou moci regionálně dodávat do supermaketů. A nevěřte tomu, že by byla dražší než ty z ubožáčků. Vždyť BIO vejce (ty drahá) stojí 8 Kč za kus – a tyto slípky běhají a náklady na BIO provoz jsou úplně jinde..(výše).

Takže prosím, nepodporujte mučení zvířat. Začněme se zajímat jaké vajíčko kupujeme a poptávejme opravdová vejce. Copak dobrého asi takový zubožený chudáček může vyprodukovat?  Vajíčka se dají koupit od farmářů na trzích, od známých z vesnice (podpoříme tak lidi ne korporace), ve farmářských obchodech, popřípadě, pokud máte zahrádku, můžete se připojit k vlně městských chovatelů slepic. Jedná se o velikánskou komunitu jak v Evropě tak v USA..

Jakmile budu mít zahrádku (už jen pár měsíců), tak se pustím do stavby malinkého kurníku “coop” něco v tomto stylu :http://www.backyardchickens.com/a/the-condo-guys-chicken-coop a se dvěma slípkama budu mít vajec až až.. jen hlídání bude problém:-))

Vše o městských slípkách

http://www.urbanchickens.net/

http://www.urban-chickens.com/

http://www.backyardchickens.com/.

něco o hezkém městském projektu: http://www.jetsongreen.com/2009/07/urban-hens-modern-backyard-project.html

Jinak – vše o vejci krásně na SCUKU http://blog.scuk.cz/post/17670295360/scuk-ocko-jinak-aneb-velky-vyklad-o-vejcich

Jehněčí, moje nová mánie

2 Mar

Úplně jsem se teď zblbla do jehněčího. Neustále ochutnávám co se prodává, a tak jsem na velice proteinové dietě..  Takže s masem jím pokud možno jen zeleninu a často syrovou. A pak začlením den bez masa a čtu si recepty co budu zkoušet dál.

Teď máme konečně v nabídce jehněčí. Plemeno, které dobře znám, Romanov. Chuť tohoto jehněčího je malinko jiná, a i struktura masa více připomíná jemné hovězí než jehněčí.. zvláštní plemeno, zajímavé a moc chutné.

Udělali jsme i jehněčí bedýnku, a je to opravdu paráda.

Kýta je jasná, s tou se dá vyhrát neuvěřitelně. Já osobně miluji kombinaci jehněčího a ančoviček, takže naříznu v kýtě “kapsičky” tam nacpu ančovičku, kousek česneku a pár snítek rozmarýnu -posolím celou býtu – orestuji na horké pánvi s olivovým  olejem aby se masíčko pěkně uzavřelo a pak peču v předehřáté troubě několik hodin na co nejnižší teplotě – klidně i 90 stupňů, to pak ale chce začít s přípravou večeře po snídani..

Jako u všech pečínek, doporučuji položit maso na postýlku ze zeleniny, bylinek.. a kontrolovat podlévání – bílé víno je ideál.

S pomocí speciálního teploměru zjistíte vnitřní teplotu a dle ní přípravu – žádná velká věda, jednoduché, výborné..  50 stupňů rare, 60 je medium, 70 well done (prosím nedělejte to tomu nebohému zvířeti!!).

Kýta tedy jasná, rolované ramínko – příprava může být stejná – chuť podobná, ale více tuku v ramínku je poznat (pro mne k lepšímu). Ramínko je ovšem bez kosti.

Zábava začíná přípravou kotletek, na ně jsou tuny receptů, ale mne právě dnes naprosto fascinovaly lamb chumps.. Anglický terminus technicus pro řez, který by u hovězího byl rump.

Vše to začalo tím, že jsem se rozhodla otestovat rolovaný jehněčí bok (ten na fotce dole napravo). Mám sice jeden recept od Hopkinsona, který už dlouho chci zkusit, ale musí se dusit a to se mi moc nechtělo.. a tak jsem se rozhodla, že si rolovaný bok udělám jako pečínku. Dala jsem si tedy dohromady co bylo v lednici a co se mi líbilo a dala dohromady pěknou “postýlku” pro můj malinký balíček jehněčího bůčku. Naťový celer, mrkvička, krásný velký přeříznutý česnek vejpůl, a pak hodně čerstvého tymiánu a ještě více voňavé čestvé máty.

Bůček jsme orestovala na horké pánvi s olivovým olejem, poté udělala tři dírky na půlku stroužku česneku a jednu ančovičku, položila do voňavé postýlky, podlila dobrým Bourgogne Chardonnay (a na maso ještě nalila nějaký olej ze skleničky s ančovičkama) a dala do předehřáté trouby péct. Dala jsem ho na 130, ale byl by lepší dělat pomaleji.

Tady před a po:

Když šel bůček do trouby, koukala jsem se tak na tu použitou pánvičku v které jsem ho restovala a přemýšlela, co udělám .. že je škoda jí umýt, že má na sobě ty dobroty, tu chuť voňavého masíčka.. Vzpomněla jsem si, že mám v lednici jeden malý lamb chump a že bych ho mohla ochutnat. Pak mě ještě blesklo hlavou, že by bylo zajímavé zjistit, jak by steak chutnal na horké pánvi s čerstvou mátou, nějakým tymiánem a stroužkem česneku – tedy co jsem ještě stále měla po ruce.

Stačila chvilička, opravdu max 3 min na každé straně (pánvička byla obyčejná, abych tam mohla přihodit ty bylinky, na litinové by to šlo  ještě rychleji), a výsledek?? WOW WOW WOW.. jehněčí je vyvěšené 2 týdny, a je to na něm znát.. ta křehkost je neuvěřitelná.. Jehněčí ze Zélandu?? Nejlepší máme tady pod nosem!! Tohle je z Klatovska.

Dokonce jsem zvádla maso vyfotit (salát opět co dům dal – velké bílé fazole, radicchio, máta, olivový olej a citrónová šťáva, trochu pepře a malinko soli.. )

A zítra na oběd sandwich z plátků jedněčího rolovaného boku – ješte si ho orestuji… teplý sandwich.. achhh..

Dobrou noc.

Twitter a my

20 Feb

Opět nějaké novinky. Tento týden dokončujeme přípravy na otevření krámku. Zdeněk (náš řezník v obchodě), bude průběžně zasílat ceníky na maso. Bouráme zkušebně co nám chodí abychom mohli udělat ceník, ale trvá nám to. Zvířata z venkovních chovů mají různé váhy, a každé plemeno je jiné (velikost jednotlivých částí), takže je to o dost komplikovanější než masová produkce, kde každý kus (nasnáším tohle slovo) je stejný.. takže prosím posečkejte, průběžně budeme zasílat – prosím pište na info@trms.cz. Také zkoušíme nové produkty, naše první sausages – syrové klobásy jsou fakt dobré (zazdilo to moji dietu, opečené s vajičkem a toastem ráno k snídani to bohužel překonalo mojí muesli dietu). Vepřové už máme ale ostatní bude během 14 dnů. Budu teď tweetovat novinky, prosím přidejte si nás – @RealMeatSociety. O víkednu jsem dělala paštiku.. dodám recept, ale teď nechávám testovat.. Apropó .. kdo je z Prahy, navrhuji podobně jako Paul udělal s klobásama.. uvítám komentáře, takže pište, kdo má zájem ochutnávat domluvíme se na předání a fakt ocením komentáře. Budu informovat na twitteru jak něco bude a můžeme ochutnávat a předat si názory. Přidávám foto klobásy.. fakt dobrá, přeštická :-))

Tak náš krámek jede….

18 Feb

Tento příspěvek je více obchodní, ale informativní o tom, co teď bude k mání –nebo co už je.  V této sezóně není velký výběr zvířat v jatečné váze k porážce – tedy těch, co žijí venku, takže vás všechny prosím o trochu trpělivosti, s jarem se situace vylepší. Tohle jsou problémy – teda spíš realita tradičního způsobu chovu. Omlouvám se, že některé popisy jsou anglicky, ale nechci moc překládat do češtiny (bouráme anglickým způsobem), protože české výrazy k určitým řezům nejsou přesné. Průběžně děláme fotky, takže začátkem března budou předělány naše stránky www.trms.cz a nabídka bude obsahovat foto jak co vypadá. V krámku máme recepty, a další budu dodávat na stránky, jen i já čekám až si maso vezmu domů (až bude na krámku) abych vám mohla nafotit přípravu.

Takže tady je seznam toho, co je či bude během dvou týdnů. Pokud chcete objednat či vědět více, pište buďto přímo mě na michaela@trms.cz nebo volejte přímo do krámku na číslo 739 022 597 (odpoví buď Zdeněk nebo Roman) popřípadě pište na info@trms.cz.

Takže vepřové přeštík nabízíme:

Pečínka ze zadní kýty s kůží (malé či velké)

Pečínka z ramene s kůží a kostí (velká – tj. cca  3kg)

Kotlety s kůží a kostí

Vepřové steaky

Bůček s kůží a kostí

Kostky

Mleté

Nožičky

Ocásky (ty mají jen prasátka z chovů bez stresu s výběhem, protože v konvenci je mají od malička uříznuté bez anestezie!!)

Vnitřnosti – játra, srdce, slinivka

Hlava (půlka)

Jazyky

 

Hovězí (vyvěšené za sucha minimálně 6 týdnů, Aberdeen Angus s úžasným tukem)

Topside pečínka na roastbeef style

Rib s kostí (anglická klasika, co Angličané nazývají roast beef)

Steaky: Rump, Sirloin a Rib Eye

Minutkový steak

Mleté – Prime Cut Mince (žádné šlachy, jen to nejlepší masíčko)

Kostky

Burgers (dle receptu Hestona Blumenstala )

Jazyky

Líčka – jen na objednávku

Játra, srdce

Pokud máte zájem o další speciality, napište. Postupně budeme přidávat i “dripping” tedy hovězí sádlo na pečení, ale je toho málo

Svíčková opět jen na objednávku – ale popravdě řečeno, je to to nejnudnější co na správně vyvěšeném masu je.

 

Jehněčí, teď zatím jen Romanovky, v červnu přibudou další dvě plemena.. a to je úlet, každá chutná jinak. Navíc, maso chutná naprosto jinak dle velikosti zvířete. Během roku vám nabídneme výběr dle stáří abyste si našli co vás nejvíc uspokojí. A věřte, že baby jehňátko není to nejlepší.

 

Pečínka z kýty s kostí (malá či velká)

Pečínka z ramínka s kostí (malá či velká)

Kotlety

Loin Chop

Chump Chop

Mleté a burgery

 

Zítra začínáme zkoušet výrobu sausages – klobásek, jsou syrové  pečení, na pánvi, nebo jak se vám chce. Budeme dělat plno druhů.

V pondělí vezeme do krámku pár křepelek z malého chovu a pokud máte zájem máme křepelčí vajíčka a můžeme dodat o slepičí. Později kachní. Tyto ale jen na základě poptávky.

Pokud máte zájem, máme možnost odběru kohoutů, pár krůt a nějakou kachnu či domácího králíka či slepici.

Pro pejsky nabízíme mletý mix z vnitřností a odřezků – mého psa krmím syrovým mixem, ale kdo se toho bojí může mix uvařit, jen mám problem, že přírodní i umělé střívka nesnesou vysokou teplotu, takže to musíme nějak doladit. Opět volejte a domluvíme se.

 

Nejlepší je poslat poptávku a my vám dáme vědět co zvládáme a co ne.

 

Děkujeme vám všem za úžasnou podporu. Naši farmáři tomu nemůžou věřit, že můžou opravdu chovat zvířata domácí způsobem a je o to zájem.. u nich na venkově lidi jezděj do Lidelu (víte co myslímJ)

Bez masa.. a jak chutná

12 Feb

Po několika dnech úporného balení, stěhování a úklidu jsem opět tady a připravena na to přidat pár zajimavých receptů. Dnes bych se ráda věnovala receptům čistě bezmasovým. Jak jsem již několikrát zmiňovala, podporujeme to, aby lidé nejedli maso každý den. Není možné vážit si zvířat a masa a neustále ho konzumovat. Snažím se nejíst maso dva dny v týdnu. Takže budu přidávat i recepty a poznatky ze světa bezmasého.

Tady si dovoluj vsunout ještě jedno vysvětlení – z komentáře níže jsem pochopila, že jsem správně nepopsala, proč podporujeme bezmasé dny. Důvod je jednoduchý. Současná spotřeba masa znamená, že zvířata jsou “produkována” v uzavřených halách, kde jsou dopována antibiotiky a musí rychle, co nejrychleji dosáhnot jateční váhy a pak hromadně porazit.. Pokud pominu to, že je nemožné nepřemýšlet nad kvalitou jejich života, tato praxe se zajisté podpepisuje na našem zdraví a zatěžuje naše životní prostředí. Viz http://www.youtube.com/watch?v=IMOAaciER6o. Veříme, že je lepší jíst méně masa, ale ze zdravých a šťastných zvířat.

V jednom z blogů bych se ráda rozepsala o receptech jídel, která se už dávno nevaří, ale na kterých jsem vyrostla za komunismu, když matka improvizovala z toho, co bylo. Často nám doma vařila třeba kvasnicovou polévku a kyselo (pocházíme z Podkrkonoší), ale od té doby, co jsou supermarkety a všeho je plno, se už po těchto doubrůtkách slehla zem. Matku teď nutím vše sepsat. Pokud máte nějaké rodinné recepty, o které byste se chtěli podělit, prosím pošlete mi je a ráda je dám na naše stránky a na blog. Jsem totálně fascinovaná českou regionální kuchyní.

Ale teď k tomu, co jsem objevila a co mi mooooc chutná.

Nevím, zda jste slyšeli o Yotam Ottolenghi. Je to izraelský kuchař, který působí v Anglii a který publikoval dvě úžasné kuchařky. Ta poslední se jmenuje Plenty – prodáváme ji v našem krámku, a je plná úžasných vegetariánských pokrmů. Ottolenghiho přístup je taková izraelská fusion jak já to ráda nazývám. Izrael, který jsem mnohokrát navštívila je neuvěřitelná mekka (to je možná trochu kontroverzní pojmenování) jídla.

Jeden z receptů z knihy Plenty je kapustová polévka. URČITĚ jí vyzkoušejte, je totiž naprosto famózní.

Tato polévka má “italské kořeny”, a to v tom, že se ve vývaru vaří odřezky z parmezánu. Je to něco, co se v Itálii hodně dělá a tak, až budete kupovat parmezán, nebo třeba i naši česko-italskou Moravii, prosím sbírejte si ty koncové kousky a použijte je na podobné vývary – nebudete toho litovat.

Já jsem tuto polévku dělala v mém novém litinovém hrnci od Staub (je ale strašně drahý – ale musím říct, stojí to za investici).

Na olivovém oleji orestujte jednu větší cibuli (já ráda používám bílou cibuli protože není tak ostrá), tu nakrájejte na tenké plátky. Pozor, nesmí se zabarvit, musí být jen měkká, ale ne připálená nebo hnědá. Poté přidejte jeden stroužek česneku – musí být rozmačkaný a kmín. Kmín je další “problém”. Český kmín, má dle mého názoru, moc silnou chuť na tento druh pokrmu a takraději používám římský kmín z arabských obchodů – je jemnější a voňavější. Kmín, cca půl čajové lžičky a česnek přidejte do změklé cibule a restujte cca 2 minuty. Poté přidejte jemně nakrájenou skoro celou kapustu (nechte si asi 4 listy stranou) a jednu na kostky nakrájenou bramboru. Opět nechte restovat asi 3 minuty. Poté zalijte asi litrem (malinko více) zeleninového vývaru. Já jsem použila vývar z kostky (bio, který kupuji z DM drogerie –zní to strašně, ale jsou fakt dobré). Ottolenghi píše, že se to má nechat vařit 10 minut, ale já jsem to nechala půl hodiny. Hlavní je, že když přilejete vývar, vhodíte do toho také cca 100 gramů šlupky z parmezánu. Po těch 10 až 30 minutách, vyndejte parmezán, polévku ochutnejte, a teprve poté přidejte sůl. Parmezán dodá hodně chuti, vývar je solený (zvlášť z kostky) a tak je to bezpečnější. Nechte malinko zchladit a ručním mixérem vše pěkně rozmixujte. Pokud bude polévka moc hustá přidejte víc vývaru. Všechno to vařte s pokličkou, ať se tekutina moc nevypařuje. Nakonec, můžete na trochu oleji orestovat najemno nakrájenou kapustu s trochou čili a pak dát na polévku, když ji servírujete. Já ještě na vše nastrouhám další parmezán, těsně před podáváním.

Výsledek? Úžasně chutná krémová polévka (bez smetany), kterou si budete vařit pořád.

Další, z mých vegetariánských mánií je rychlý japonský způsob nakládáni zeleniny. Receptů je nepřeberné množství, a vše je velmi jednoduché a rychlé. Jedná se sice o přílohy, ale nemusí to být k masu. Japonskou nakládanou zeleninu lze sice dělat k dobré šunce či studeným zbytkům z pečínky, ale je výborná i k sýrům, s kouskem chleba – třeba žitným ve skandinávském stylu.. sakra, to je pořádné fusion..

Tak třeba brokolice. Odkrájejte jen květy a nechte je pěkně malé. Cca 400 gramů. Přelijte je horkou vodou. Poté nakrájejte na kostky jedno jablko (se šlupkou), dejte vše do plastikového sáčku, přidejte 1 polévkovou lžici cukru, jednu polévkovou lžíci citronnové šťávy, jednu a půl malé lžičky soli a 4 polévkové lžíce vody (už studené), pytlík zavřete (udělejte uzel), pěkně promíchejte a nechte hodinu stát. Pak si pochutnejte.

Nebo červená cibule.. Nakrájejte na jemné plátky jednu velkou červenou cibuli a opět v pytlíku ji nechte ležet půl hodiny s jednou malou lžičkou soli. Poté ji vyndejte, pěkně promačkejte a odstraňte všechnu vodu, pak vše dejte do misky se čtvrtkou jablka (opět na tenké plátky, přidejte dvě polévkové lžíce citrónové šťávy, jednou a půl lžící medu a jednou lžící octa (raději jemnějšího např. Jablečného) a nechte stát 20 minut.

Doufám, že si pochutnáte.

Sádlo a prasátka vůbec

3 Feb

Už delší dobu mluvím o tom, že budu vyrábět sádlo a podělím se o zkušenosti. Jelikož jsem v procesu stěhování a byt je teď vzhůru nohama, vařím spíš to, co doma sníme před stěhováním, nejlépe, něco, co se dá jíst více dní. Takže peču naše pečínky. Příprava je velice jednoduchá (recept je detailní na blogu), takže nezabírá čas a krásně provoní celý byt. V těchto mrazech je pak křupavá kůžicka na pečínce, a křehoučké provoněné masíčko s bramborou kaší ideál. Druhý den nakrájím tenké studené plátky na sendvič a pokud si ho chci vylepšit, ohřeju plátky na suché horké pánvi. Mňam. (a do sendviče dám jen dobrou hořčici)

No ale jelikož píšu o sádle, chci vám alespoň něco říct o jeho přípravě. Osobně mám nejraději vnitřní sádlo, je krásně sněhobílé a pokud ho připravíte podle tohoto receptu, který je od mé hrdinky Jennifer McLagan z knihy FAT – která je opravdu celá jen o tuku, másle, vepřovém sádle, tuku z drůbeže, hovězího a jehněčího, opravdu si nesmírně pochutnáte.

Hlavní výhodou je, že budete mít nejen jemňoučké lesklé sádlíčko, které namazené na chlebu s trochou soli je pohádkou, ale co víc, je to ideální tuk pro pečení a vaření. Pamatujete jak naše babičky pekly se sádlem?  Jennifer McLagan ve své knize krásně popisuje historii sádla, od jeho slávy po totální úpadek způsobeným nesmyslnou módou rostlinných tuků a ostatních, ne jasně definovatelných směsí, které v některých zemích, jako Dánsko, jsou zakázané, protože karcinogenní.

Hon za prasata bez tuku, které u nás v The Real Meat Society nenajdete způsobil, že většina chovaných prasat jsou tak beztučná, že nemají chuť. Takže do nich vpichují různé soli, nálevy a kdoví co. Ale ty prasátku jeho chuť zajisté nevrátí.

Takže zpět k receptu.

Mějte na vědomí, že řezání tuku je dost nebezpečná práce. Zmastí se vám ruce a je velice jednoduché se říznout. Je dobré pracovat s tukem, který je hodně podchlazený. Podstata této přípravy je velice pomalé rozpouštění v troubě – předehřáté na 120 stupňů celsia. Pro 450g tuku přilejte cca 300ml vody a nechte pomalu v troubě rozpouštět. Kontrolujte barvu, nechcete, aby se sádlo začalo zabarvovat. Zamíchejte po 30 min (pozor horké sádlo je opravdu nebezpečné na popáleniny!!!) a pak nechte pomalu tavit. Míchejte pak už jen každou hodinu, a podle množství sádla celý proces může trvat pár hodin. Jennifer ve své knize píše 4 až 8 hodin, ale já vždy dělám menší množství a tak se dá vše zvládnout i za 2 až 3 hodiny.

Sádlo nakrájejte na malé kousky a jemně je vařečkou mačkejte – pomozte jim se rozplynout. Ne všechno sádlo se rozpustí a tak pokud máte pocit, že sádlo začíná chytat barvu vytáhněte ho z trouby a nechte malinko vystydnout. Následně je totiž třeba ho slévat přes gázu do sterilizovaných skleniček (prolitých vařící vodou).

Co zbyde můžete ještě dát zpět do trouby, ale další sádlo už bude mít výraznější chuť a bude tmavší. To už není na pečení vhodné. Ale na chleba vynikající!

Ze zbytků si můžete udělat krásné škvarečky.

Popis receptu jsem zjednodušila, Jennifer se rozepisuje na 3 stránky. Její kniku o tlustém, ale i o pečení mas s kostí a i její poslední o chuťovkách – vnitřnosti, ocásky, nožičky atd. budeme mít v prodeji u nás na krámku. Bohužel jen v angličtině. Její knihy jsou knihou těch nejlepších pohádek (já si ji čtu před spaním). Jsou jedinečné. Né náhodou je obdivovaná i Fergusem Hendersonem (jehož knihy také budeme nabízet), světoznámým kuchařem, jehož pečená hlava – opravdu servíruje půlku hlavy!!- je v jeho restauraci hitem už několik let.

Dnes jsem si v obchodě zabalila půlku hlavy a jako bych toho neměla dost na práci – chci ještě vyrobit “headcheese” – tlačenku v anglickém stylu. takže pokud se k tomu opravdu dostanu, nafotím a popíšu.

Teď jdu balit další krabici – s vůní pečínky v troubě to jde líp🙂

 

Naše začátky s krámečkem

31 Jan

Předem se chci omluvit za zpoždění v uvádění receptů. Celé dny jsem v jednom kole s přípravou našeho krámku a obvoláváním našich farmářů. A k tomu mám ještě mojí každodenní práci..

Jelikož porážíme jen celá zvířata z našich chovů a tedy neobjednáváme jen kusy, které se prodávají formou co je “na skladě”, je vše malinko složitější – musíme řádně plánovat objednávku bedýnek a koordinovat to s porážkou. Máme velikou radost, že lidé naši snahu chápou a máme tedy plno objednávek (ale prosím objednávejte dál)- ale snažíme se také, aby nic z našich zvířátek nepřislo nazmar. Musíme ještě pořešit některé detaily, jako pračky na střeva, abysme mohli nabídnout kousky, které se u nás normálně nedají koupit. Ale vše nějak zvládáme  a brzo budeme schopni nabídnout jak tyto, tak i větší výběr sortimentu. Vše samozřejmě záleží na roční době a na tom, jak se nám zvířátka rodí, ale zároveň se snažíme přesvědčit naše farmáře aby rozšířili nabídku. Za dva až tři týdny bude hovězí – to už vyvěšujeme takže dodám složení bedýnek, bude i pár jehňat. Pak přibude nějaká drůbež, snažíme se o kohouty, křepelky a holuby. Ty se zdají teď být oříškem, je jich u nás pořád stále moc málo. A přitom pečený holoubek je taková delikatesa.

Pokud budete mít zájem, prosím napište mi, ať vím, s kým mohu počítat. Křepelky a holoubci budou ještě trvat – předpokládám  2 až 3 měsíce.  S drůbeží jsou spojená i vajíčka, pokusím se udělat sortiment různých druhů. Opět pište prosím kdo má zájem. Dodám ceny a kdy co bude k vyzvednutí.  Křepelčí už můžou být, ale taková kachní se stále těžce hledají. Pokud máte tipy na farmy, kde zvířátka hýčkají, určitě mi také dejte vědět.

Ohledně vajec.. peču s kachními vejci, ale ta práce je najít! Když potírám těsto vajíčkem, nechci vyhodit zbytek a ne vždy mám na co využít co zbylo po slepičím vajíčku a tak mám vždy doma křepelčí.. Další problém dneška.. proč jen používat vejce od slepic? Vždyť se na vše nehodí. Takže hledám pro krám i tohle.. nejsme jen na maso ale na vše od zvířat.. proč cokoli vyhazovat?

Od příštího týdne budou u nás na krámě v nabídce také sušené houby, přesněji hřib hnědý, smrkový, kovář, směs  a kozáci– vše od našeho certifikovaného (abysme si byli jistí) dodavatele z Beskyd. Tento rok byl na houby špatný a tak toho není moc. Dnes jsem “očuchávala” jednotlivé druhy, a je fakt neuvěřitelné jak jsou rozdílné. Máme také nějaké zavařené václavky, hřibky a podhřibky a opradu jen malinko lišek. Prostě vše, co se k masíčku hodí.

Příští týden přidám seznam další nabídky a teď se jdu vrhat na přípravu sádla. A hned napíšu recept.

Paul mi teď připoměl ať napíšu.. jako s naším Sansho když jsme začínali .. otvíráme pomalu ale jistě.. prosím vydržte to s námi a podpořte nás.